Co si myslíte o tvrzení: "Mág je pánem svého osudu" - Je mág člověkem bez osudu? Patří to k definičním atributům mága?

Nedalo mi to nezareagovat na dotaz, který vznesl v "diskusi" na grimoar.cz přispěvatel DIONYSOS:

DIONYSOS - [11.04.08 12:43]

Co si myslíte o tvrzení: "Mág je pánem svého osudu"

Pokud osud obšírně definuji jako současné následky již minulých příčin, kdy pojící smysl celku byl ztracen; čili události mimo kontrolu subjektu: "nevyhnutelnost".
Je mág člověkem bez osudu? Patří to k definičním atributům mága?
Vítám i komentáře k příčinnosti, následnosti a konceptu náhody. Ačkoli formuluji dotaz, předkládám jej osazenstvu k diskusi. Pokud uznáte za vhodné, přesuňte jej do sekce dotazy. Uznávám, že v případě znevážení pojmu osud ztrácí dotaz smysl - v takovém případě prosím o komentář kudy úvahu směřovat.

Od tohoto příspěvku dále můžete najít mnoho reakcí na toto téma, z nichž bych vyzdvihla to, co k tématu uvedl přispěvatel KAREL, protože to skutečně v souhrnu je možno jako celek považovat za "osudové":

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [23.04.08 20:19]
(...) "Ostatně v celé diskusi IMHO dost výrazně rezonuje názor, že osudovost je vlastně soubor psychických vlastností. A jelikož psychické vlastnosti jsou z principu do jisté míry změnitelné, někteří diskutující to považují za změnitelnost osudu. S tímhle já nesouhlasím. Pokud existuje osud, tak zasahuje fyzické tělo stejně jako psyché. Proto bych spíše uvítal debatu na téma, jak si astromagicky zvýšit počet prstů na rukou nebo uzdravit vrozené tělesné vady, než v této souvislosti diskutovat o úpravách charakterových vlastností.
To, co píšeš v posledním odstavci, je právě ta léviovská akceptace osudu, nikoli jeho ovládnutí. Ve skutečnosti se osud týká všeho, co je s tělem momentálně spjato – tedy i tvého vědomí. Dokážeš-li vědomí od těla separovat dokonale, nazývá se to smrt. Pokud ta separace dokonalá není, tvé vědomí zůstává ve vleku tvého těla, a tudíž je mu podřízeno. Jsem si dobře vědom toho, jak je tato pravda lidem nepříjemná. Když někdo materiální hlásá, že existuje nemateriálně, ve skutečnosti si to jenom z různých důvodů nalhává."

Následně zdůvodním proč právě toto považuji za osudové, ač DIONYSEM položené dotazy vymezily sféru "opanování/neopanování vlastního osudu" do sféry spíše duchovně filosofické, a proč toto vymezení, stejně jako jiní uživatelé, považuji za nedostatečné a tudíž jakákoli vyjádření k tomu za zavádějící, v celé šíři pojmu "osudovosti"/"osud ovlivňujících - píšících/zapsaných - vlivů".

Každý, kdo se snaží naplnit pojem "magie" a "magik" často "pracuje" jen v jedné oblasti. A v jiné uvažuje. Předpokládajíc, nebo automaticky vyvozujíc z řetězce výslednice příčin a dopadů, že cele pojímá "horní" i "dolní" svět, nebo řekněme ovlivňuje nejen svět ducha či psychiku, ale s tím zároveň i svět hmoty, fyzického těla, vtělení, apod. Je známo, pozorováním z nadhledu, či vhledu, prostřednictvím mystických praktik, že člověk, jako tvor více či méně uvědomnělý, balancuje na hraně mezi extrémy. Balancuje tak především ve své mysli.

Ale jak moc uvažujete, popř. konáte, ve vícerozměrném systému?

Jak moc úspěšně, tzn. "k obrazu svému", jste skutečně schopní "být pány svého osudu" ve smyslu "nejen nahoře, ale i dole", přičemž dole chápu od nejširší biologické sféry až po "nejjemnější" struktury DNA?

Jak moc, jako rodiče, a zejména matky, jste schopni vědomě ovlivnit osud svých potomků už v krátké, zato velmi dynamické, fázi plodu?

A to nezmiňuji další vlivy působící na člověka.

Uvažovala jsem nad tou otázkou, jak moc jsem "paní svého osudu" a zjistila jsem, že přes všechno úsilí jsem pouze "paní sebe samé" v tom psychologickém smyslu s tím, že jsem částečně schopná, ovlivňovat své zdraví (tzn. nějaké velmi malé části biologického konceptu) a totéž u některých dalších jedinců. Ale rozhodně nejsem schopná zcela opanovat svůj osud ve smyslu výše uvedeného. Protože, možná podobně jako Karel - pokud mohu odhadnout z citovaného, uvažuji o pojmu osudu v celé šíři pojmu "člověk".

Pokud bych věřila, že "dole" má zcela původ "nahoře", nebo jinak, že všechno co se mi např. odrazí na zdraví má původ v duchovní sféře, pak bych skutečně "paní svého osudu byla", do té míry, do které bych dokázala vychytat duchovní dráhy svého myšlení a působení. Ale protože tomu nevěřím, a zcela záměrně užívám slova "nevěřím", a protože se mi tyhle souvislosti ani nepodařilo v praxi prokázat - vemte si jen už onu "nezopakovatelnost" magických experimentů - kde vám nezbývá než se odvolat na "podobnost", kdy "ač je konáno pokaždé totéž, nikdy to není totéž" (což by samo o sobě popřelo přirozenou svobodu a variabilitu lidského konání a života, možná celého smyslu lidského bytí), tak se snažím pojmout "nahoře" a "dole" v té celé šíři vlivů a dopadů. A ta šířka je tak velká, jak široký je dnes záběr vědeckých disciplín. A ten se od dob starých egypťanů věru rozšířil. Tudíž mít v současnosti stejný filosoficko - magický pohled, nejen na svět mikrokosmu, ale i makrokosmu (o kterém si myslím, na základě zápisků, že měl člověk před 2000 a více tisíci let) považuji za velmi omezené. A tvrdit, že jsem "paní svého osudu" za stejně omezené a navíc sobecky troufalé.A to zde nikde navíc nepíšu o Bohu, ve snaze "něčemu se vyhnout", jakožto člověk "s vírou", ač by to mnohé zase zjednodušilo, pro některé :-)

Ale možná jsem se dostala už mimo náplň pojmu "magie" a "magik" a "osud" (?), nebo do ní cpu to, co tam nepatří? Nebo zkrátka některé věci "mám jinak" a chápu v širších souvislostech a nebo se naopak v některých souvislostech, zase podobně jako Snop (viz diskuse k předmětnému), příliš babrám (?) A nebo je možná moje blbost, že "osud" a "osudovost" chápu "zbytečně" v takové šíři (?) - A nebo si zkrátka zcela svobodně, a dle svého reálně, přiznám, že můj vliv zasahuje do mnoha sfér a oblastí, a to i do těch, v kterých běžně nebytuji, ale nepokrývá je zcela, tak jako je zcela nejsem schopná zmapovat. Proto téma "osudovosti" považuji též za stále rožšiřující se "marnostní kategorii" typu "smrt" (staří tohle všechno hrnuli pod "máju" - jakkoli se totiž snažite tyto nahlédnout či zmapovat, vede to jedině stále do kola, proto se přes tyto "přijetím překračuje").

Stejně jako nedokážu nahlédnout spolehlivě co se mnou bude po smrti, natož s některými dalšími, ale pohybuji se jen v rovině předpokladů, stejně tak nedokážu "přepsat" svůj osud do všech detailů ve všech oblastech "jak nahoře, tak dole". Co ale spadá do mé náplně pojmu "magik", sekce dovednosti, je umět co nejúspěšněji mezi osudovými vlivy "kličkovat", umět do některých ve správný čas šťastně narazit, jiným se šťastně vyhnout. Ale řešit osudová "písmena" či je přepisovat mezi mé dovednosti skutečně nepatří, jednoduše proto, že je cele nejsem schopná pojmout. A teprve tady bych odkázala na Boha, myslím, že k tomu nemám ani potřebné vybavení Sw,Hw. Každopádně mě potěšilo, že nejsem sama :-)

Možná jsem tu mnohé z toho, co bylo vyřčeno nebo naznačeno v diskusi stručněji, zopakovala vlastními slovy, ale nedalo mi to nevyjádřit se, protože s tématem "opanování vlastního osudu" se musí vyrovnat naprosto každý, ať už se snaží o náplň pojmu magik nebo je prostě běžným člověkem, ti první ale o to důrazněji, protože ti se s osudovostí setkají v demonstrativní podobě. Stejně tak, jako se dříve či později setkají se "zhmotnělým" pojmem "smrt", "marnost", apod.

A proč reaguji právě zde a nikoli na zmiňované diskusi? Už jsem to naznačila výše, mám pocit, že už bych nepřišla "s ničím novým", ve smyslu podnětným, jen jsem to "učesala" do celku, protože tak je mi to blízké a tak to ve mě funguje. Snažím se nevyjadřovat útržkovitě, ale pojmout co nejširší celek. No a protože to je většinou u mě záležitost "na román", raději jsem svůj ne příliš stručný názor na téma "jak jsem opanovala svůj osud" vložila do svého blogu. A když už jsem si ten blog založila (...) :-)

čt, 24.4.2008

celý článek