Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi
Nakladatel: 65.pole, Praha 2009
Ekonomie kdysi bývala naukou o správě domova, (z řec. oikonomia; oikos - dům, nebo také domácnost či rodina; nomia - zákon), ale jako by se z ní postupně vytratilo veškeré kouzlo a ušlechtilost. Občas můžeme mít dojem, že ztratila všechnu barvu a napomáhala vytvářet svět, kde vládne černobílost. Příběh ekonomie přitom býval daleko rozmanitější.
Existuje ekonomie dobra a zla? Vyplácí se dobro, nebo je dobro mimo ekonomický kalkul? Je lidstvu vrozená sobeckost? A lze ji ospravedlnit, má-li za následek obecné blaho? Nemá- li se z ekonomie stát pouze mechanistický-alokační ekonometrický model bez jakéhokoli hlubšího, či aplikačního, smyslu, stojí za to položit si i takové otázky.
Odpovědi budeme hledat v celé historii od počátků naší kultury až po současnou postmoderní dobu. Není cílem sledovat každý okamžik, který přispěl ke změně tehdejšího či současného ekonomického vnímání světa; jedná se spíše o zastávky ve vývoji, a to buď u jednotlivých dějinných epoch - Epos o Gilgamešovi, Hebrejové, křesťanství, atd., nebo u významných osobností, které měl na vývoj ekonomického chápání člověka vliv - Descartes, Mandeville, Smith, Kant, Hume, Mill, atd.
Knihu nejlépe představí její úvod, z něhož jsou vyjmuty předešlé i následující řádky, které do díla nejlépe uvádějí, naznačují jeho záměr, záběr a shrnují jej.
Mě osobně nejvíce připomomíná, mě sympatický, postmoderní přístup, za svého života nedoceněného, Feyerabenda a jeho filosofii kritického realismu vědy a potažmo i společnosti. Mimo jiné upozorňuje na tolik aktuální totalitní metody uplatňované vědou aplikující je na psychosociální vztahy.
Publikace je opatřena doporučeními bývalého prezidenta a dramatika Václava Havla, ekonoma Jana Švejnara, nebo religionisty a katolického kněze Tomáše Halíka.
Zprvu si lidé vysvětlovali svět kolem sebe prostřednictvím mýtů a náboženství; dnes hraje tuto roli věda. Bylo by bláhové se domnívat, že ekonomické tázání započalo až s dobou vědeckou. Abychom pochopili ekonomické smýšlení našich dávných předků, musíme se ponořit do jejich mýtů a filosofie. Právě tím se zaobírá tato kniha.
Naše postmoderní doba, která je přece jen o poznání pokornější než vědecká doba moderní, si uvědomuje sílu mytologie, náboženství a vyprávění - rozdíly mezi vědou a nevědou mizí. Proto se vydáme tak hluboko, kam až nás písemné dědictví civilizace pustí. První stopy ekonomického tázání budeme hledat v eposu o sumerském králi Gilgamešovi a podíváme se, jak o ekonomických otázkách smýšleli někteří Židé, křesťané, antičtí i středověcí myslitelé. Bedlivě prozkoumáme i učení těch, kteří položili základy dnešní ekonomie v době relativně nedávné.
Pokud se ekonomie imperiálně odvažuje aplikovat své vzorce myšlení v oblastech, které tradičně patřiliy do hájemství religionistiky, sociologie či politologie, proč se nevydat do protiproudu a nepodívat se na ekonomii z pohledu nástrojů religionistů, sociologů nebo politologů? Pokud si moderní ekonomie troufá vysvětlovat chod kostelů či provádět ekonomickou analýzu rodinných vazeb, proč nepohlédnout na teoretickou ekonomii jako na systém náboženství či soukormých vztahů? Jinými slovy, proč se nepokusit o antorpologický pohled na ekonomii?
Cílem této knihy je zachytit, jak se vyvíjelo vnímání ekonomické dimenze člověka, a nabídnout zpětnou reflexi. Téměř všechny klíčové myšlenky, se kterými dnes ekonomie vědomě či nevědomě operuje, mají dlouhou historii a jejich kořeny sahají převážně zcela mimo obvyklý záběr ekonomie a často vědy vůbec. Budeme se tedy snažit poukázat na počátky ekonomické víry, na zrod myšlenek a jejich vliv na ekonomii.
V této knize nastavíme ekonomii zrcadlo antropologické, mýtické, náboženské, filosofické, sociologické, psychologické - vesměs cokoli, co nám poskytne její vnější obraz. Přičemž autor nechce nabídnout komplexně provázaný systém, už z toho prostého důvodu, že žádný takový systém neexistuje. Seznámíme se s hebrejským a křesťanským myšlením, které se týká ekonomie, ale nebudeme studovat celý teologický systém starověku a středověku. Naší snahou bude vybrat klíčové vlivy a zlomové myšlenky, které formovaly dnešní ekonomický modus vivendi. Omluvou za tak široký a zdánlivě nesouvisející obsah budiž myšlenka, kterou již dávno vyslovil Paul Feyerbend: Vše se hodí.
Věda se dnes ráda schovává za slonovinové zdi, stavěné tu z matematiky, tu z latiny či řečtiny, z dějin axiomů a jiných zasvěcovacích rituálů, aby si vědci mohli užívat svého nezaslouženého klidu od kritiky ze strany jiných oborů nebo veřejnosti. Vědas ale musí být otevřená, v opačném případě, jak trefně poznamenává Feyerabend, se z ní stává elitní náboženství pro zasvěcené, které navenek, směrem k veřejnosti, vyzařuje své totalitní rysy. Slovy amerického ekonoma českého původu Jaroslava Vanka, naneštěstí nebo naštěstí, naše zvědavost se neomezuje hranicemi naší profesní specializace.
Kniha obsahuje také mnoho citací a parafrází původních myslitelů, aby autor co možná nejautentičtěji přiblížil cenné myšlenky dávných věků slovy původního myslitele a které by pouhým převyprávěním ztratily autentičnost a ducha doby. Obsahuje také množství odkazů pod čarou pro možnost hlubšího studia dané roblematiky.
Autor nechce bezezbytku vykládaat dějiny filosofie a ekonomie. Spíš si klade za cíl doplnit některé kapitoly dějin ekonomického myšlení širší perspektivou a analýzou vlivů, které často unikají pozornosti ekonomů a které mohou přilákat širší publikum, zklamané ze zploštělého pojetí ekonomie coby matematické nauky o maximalizaci bohatství a užitku.
Ekonomie, jak ji známe dnes, je kulturním fenoménem, téměř by se chtělo říci výtvorem naší civilizace. Předtím než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina filosofie, konkrétněji mravní filosofie. Tedy na hony vzdáleného dnešního pojetí ekonomie jakožto matematicky-alokativní vědy, která si již dávno tyto otázky neklade a naopak jimi ze své pozitivistické povýšenosti často pohrdá. Naše tisíciletá výchova ale stojí na hlubších, rozmanitějších a často i pevnějších základech, o nichž je dobré vědět.
***
Tomáše Sedláčka znám jako schopného spolupracovníka, jehož ekonomické názory ale nemusí konvenovat všem. Raduji se, že vychází jeho knížka "Ekonomie dobra a zla", která nahlíží na ekonomii v běhu historie a zpochybňuje některé stereotypy jejího současného vnímání.
Václav Havel - dramatik, esejista, kritik komunistického režimu; poslední prezident Československa (1989-1992) a první prezident České republiky (1993-2003)
"Ekonomie dobra a zla" je okouzlující "tour de force" a nabízí široké veřejnosti neobvyklý, erudovaný a velmi zajímavý pohled na svět. Vědci a učenci mají při čtení toto knihy na výběr: buď ji zatratit pro nedostatečnou rigoróznost z pohledu tradičního vědeckého přístupu, anebo ji přijmout jako osvěžující elixír, který dodává inspiraci a vizi pro další bádání. Já zastávám to druhé a jsem přesvědčen, že takto se kniha zapíše i u širší veřejnosti.
Jan Švejnar - ekonom, profesor na University of Michigan a předseda řídícího výboru CERGE-EI
Knihu Tomáše Sedláčka považuji za vynikající a nesmírně potřebnou. Její studium by mělo být součástí občanské výchovy a vzdělání na všech stupních. Mohou ji s užitkem číst laici i odborná veřejnost a v neposlední řadě by měla být příručkou pro všechny, kdo v médiích hovoří na společensko-ekonomická témata a ovlivňují tak stav veřejného mínění. Tato knížka se může stát podnětem k debatě o zásadních společenských otázkách - debatě, které v českém prostředí dosud neproběhla a jejíž potřeba, ba nutnost bude záhy zvýrazněna situací světového, a tedy i našeho, hospodářství.
Tomáš Halík - religionista a katolický kněz, profesor Univerzity Karlovy
***
PhDr. Tomáš SEDLÁČEK
Vystudoval teoretickou ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde obdržel titul PhDr. a vyznamenání děkana. Zde přednáší filosofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií. Za diplomouvou práci o etice a ekonomii získal Hlávkovu cenu.
Je stupendistou Yale University, která ho v roce 2006 ve svém Yale Economic Review zařadila mezi pětici mladých perspektivních ekonomů (Young Guns: 5 Hot Minds in Economics).
V letech 2001 - 2003 pracoval jako ekonomický poradce Václava Havla. V roce 2004 přijal post expertního poradce ministra financí, kde se věnoval reformám a snižování schodku veřejných rozpočtů. Založil Ekonomický klub, je členem programového výboru nadace Fórum 2000 a členem poradních či dozorčích rad mnoha dalších neziskových organizací. V současné době pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB.
V lednu 2009 se stal členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), poradního orgánu premiéra sestávajícího z deseti vybraných ekonomů, kteří pro vládu připravují protikrizová opatření.
Nakladatel: 65.pole, Praha 2009
Ekonomie kdysi bývala naukou o správě domova, (z řec. oikonomia; oikos - dům, nebo také domácnost či rodina; nomia - zákon), ale jako by se z ní postupně vytratilo veškeré kouzlo a ušlechtilost. Občas můžeme mít dojem, že ztratila všechnu barvu a napomáhala vytvářet svět, kde vládne černobílost. Příběh ekonomie přitom býval daleko rozmanitější.
Existuje ekonomie dobra a zla? Vyplácí se dobro, nebo je dobro mimo ekonomický kalkul? Je lidstvu vrozená sobeckost? A lze ji ospravedlnit, má-li za následek obecné blaho? Nemá- li se z ekonomie stát pouze mechanistický-alokační ekonometrický model bez jakéhokoli hlubšího, či aplikačního, smyslu, stojí za to položit si i takové otázky.
Odpovědi budeme hledat v celé historii od počátků naší kultury až po současnou postmoderní dobu. Není cílem sledovat každý okamžik, který přispěl ke změně tehdejšího či současného ekonomického vnímání světa; jedná se spíše o zastávky ve vývoji, a to buď u jednotlivých dějinných epoch - Epos o Gilgamešovi, Hebrejové, křesťanství, atd., nebo u významných osobností, které měl na vývoj ekonomického chápání člověka vliv - Descartes, Mandeville, Smith, Kant, Hume, Mill, atd.
Knihu nejlépe představí její úvod, z něhož jsou vyjmuty předešlé i následující řádky, které do díla nejlépe uvádějí, naznačují jeho záměr, záběr a shrnují jej.
Mě osobně nejvíce připomomíná, mě sympatický, postmoderní přístup, za svého života nedoceněného, Feyerabenda a jeho filosofii kritického realismu vědy a potažmo i společnosti. Mimo jiné upozorňuje na tolik aktuální totalitní metody uplatňované vědou aplikující je na psychosociální vztahy.
Publikace je opatřena doporučeními bývalého prezidenta a dramatika Václava Havla, ekonoma Jana Švejnara, nebo religionisty a katolického kněze Tomáše Halíka.
Zprvu si lidé vysvětlovali svět kolem sebe prostřednictvím mýtů a náboženství; dnes hraje tuto roli věda. Bylo by bláhové se domnívat, že ekonomické tázání započalo až s dobou vědeckou. Abychom pochopili ekonomické smýšlení našich dávných předků, musíme se ponořit do jejich mýtů a filosofie. Právě tím se zaobírá tato kniha.
Naše postmoderní doba, která je přece jen o poznání pokornější než vědecká doba moderní, si uvědomuje sílu mytologie, náboženství a vyprávění - rozdíly mezi vědou a nevědou mizí. Proto se vydáme tak hluboko, kam až nás písemné dědictví civilizace pustí. První stopy ekonomického tázání budeme hledat v eposu o sumerském králi Gilgamešovi a podíváme se, jak o ekonomických otázkách smýšleli někteří Židé, křesťané, antičtí i středověcí myslitelé. Bedlivě prozkoumáme i učení těch, kteří položili základy dnešní ekonomie v době relativně nedávné.
Pokud se ekonomie imperiálně odvažuje aplikovat své vzorce myšlení v oblastech, které tradičně patřiliy do hájemství religionistiky, sociologie či politologie, proč se nevydat do protiproudu a nepodívat se na ekonomii z pohledu nástrojů religionistů, sociologů nebo politologů? Pokud si moderní ekonomie troufá vysvětlovat chod kostelů či provádět ekonomickou analýzu rodinných vazeb, proč nepohlédnout na teoretickou ekonomii jako na systém náboženství či soukormých vztahů? Jinými slovy, proč se nepokusit o antorpologický pohled na ekonomii?
Cílem této knihy je zachytit, jak se vyvíjelo vnímání ekonomické dimenze člověka, a nabídnout zpětnou reflexi. Téměř všechny klíčové myšlenky, se kterými dnes ekonomie vědomě či nevědomě operuje, mají dlouhou historii a jejich kořeny sahají převážně zcela mimo obvyklý záběr ekonomie a často vědy vůbec. Budeme se tedy snažit poukázat na počátky ekonomické víry, na zrod myšlenek a jejich vliv na ekonomii.
V této knize nastavíme ekonomii zrcadlo antropologické, mýtické, náboženské, filosofické, sociologické, psychologické - vesměs cokoli, co nám poskytne její vnější obraz. Přičemž autor nechce nabídnout komplexně provázaný systém, už z toho prostého důvodu, že žádný takový systém neexistuje. Seznámíme se s hebrejským a křesťanským myšlením, které se týká ekonomie, ale nebudeme studovat celý teologický systém starověku a středověku. Naší snahou bude vybrat klíčové vlivy a zlomové myšlenky, které formovaly dnešní ekonomický modus vivendi. Omluvou za tak široký a zdánlivě nesouvisející obsah budiž myšlenka, kterou již dávno vyslovil Paul Feyerbend: Vše se hodí.
Věda se dnes ráda schovává za slonovinové zdi, stavěné tu z matematiky, tu z latiny či řečtiny, z dějin axiomů a jiných zasvěcovacích rituálů, aby si vědci mohli užívat svého nezaslouženého klidu od kritiky ze strany jiných oborů nebo veřejnosti. Vědas ale musí být otevřená, v opačném případě, jak trefně poznamenává Feyerabend, se z ní stává elitní náboženství pro zasvěcené, které navenek, směrem k veřejnosti, vyzařuje své totalitní rysy. Slovy amerického ekonoma českého původu Jaroslava Vanka, naneštěstí nebo naštěstí, naše zvědavost se neomezuje hranicemi naší profesní specializace.
Kniha obsahuje také mnoho citací a parafrází původních myslitelů, aby autor co možná nejautentičtěji přiblížil cenné myšlenky dávných věků slovy původního myslitele a které by pouhým převyprávěním ztratily autentičnost a ducha doby. Obsahuje také množství odkazů pod čarou pro možnost hlubšího studia dané roblematiky.
Autor nechce bezezbytku vykládaat dějiny filosofie a ekonomie. Spíš si klade za cíl doplnit některé kapitoly dějin ekonomického myšlení širší perspektivou a analýzou vlivů, které často unikají pozornosti ekonomů a které mohou přilákat širší publikum, zklamané ze zploštělého pojetí ekonomie coby matematické nauky o maximalizaci bohatství a užitku.
Ekonomie, jak ji známe dnes, je kulturním fenoménem, téměř by se chtělo říci výtvorem naší civilizace. Předtím než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina filosofie, konkrétněji mravní filosofie. Tedy na hony vzdáleného dnešního pojetí ekonomie jakožto matematicky-alokativní vědy, která si již dávno tyto otázky neklade a naopak jimi ze své pozitivistické povýšenosti často pohrdá. Naše tisíciletá výchova ale stojí na hlubších, rozmanitějších a často i pevnějších základech, o nichž je dobré vědět.
***
Tomáše Sedláčka znám jako schopného spolupracovníka, jehož ekonomické názory ale nemusí konvenovat všem. Raduji se, že vychází jeho knížka "Ekonomie dobra a zla", která nahlíží na ekonomii v běhu historie a zpochybňuje některé stereotypy jejího současného vnímání.
Václav Havel - dramatik, esejista, kritik komunistického režimu; poslední prezident Československa (1989-1992) a první prezident České republiky (1993-2003)
"Ekonomie dobra a zla" je okouzlující "tour de force" a nabízí široké veřejnosti neobvyklý, erudovaný a velmi zajímavý pohled na svět. Vědci a učenci mají při čtení toto knihy na výběr: buď ji zatratit pro nedostatečnou rigoróznost z pohledu tradičního vědeckého přístupu, anebo ji přijmout jako osvěžující elixír, který dodává inspiraci a vizi pro další bádání. Já zastávám to druhé a jsem přesvědčen, že takto se kniha zapíše i u širší veřejnosti.
Jan Švejnar - ekonom, profesor na University of Michigan a předseda řídícího výboru CERGE-EI
Knihu Tomáše Sedláčka považuji za vynikající a nesmírně potřebnou. Její studium by mělo být součástí občanské výchovy a vzdělání na všech stupních. Mohou ji s užitkem číst laici i odborná veřejnost a v neposlední řadě by měla být příručkou pro všechny, kdo v médiích hovoří na společensko-ekonomická témata a ovlivňují tak stav veřejného mínění. Tato knížka se může stát podnětem k debatě o zásadních společenských otázkách - debatě, které v českém prostředí dosud neproběhla a jejíž potřeba, ba nutnost bude záhy zvýrazněna situací světového, a tedy i našeho, hospodářství.
Tomáš Halík - religionista a katolický kněz, profesor Univerzity Karlovy
***
PhDr. Tomáš SEDLÁČEK
Vystudoval teoretickou ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde obdržel titul PhDr. a vyznamenání děkana. Zde přednáší filosofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií. Za diplomouvou práci o etice a ekonomii získal Hlávkovu cenu.
Je stupendistou Yale University, která ho v roce 2006 ve svém Yale Economic Review zařadila mezi pětici mladých perspektivních ekonomů (Young Guns: 5 Hot Minds in Economics).
V letech 2001 - 2003 pracoval jako ekonomický poradce Václava Havla. V roce 2004 přijal post expertního poradce ministra financí, kde se věnoval reformám a snižování schodku veřejných rozpočtů. Založil Ekonomický klub, je členem programového výboru nadace Fórum 2000 a členem poradních či dozorčích rad mnoha dalších neziskových organizací. V současné době pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB.
V lednu 2009 se stal členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), poradního orgánu premiéra sestávajícího z deseti vybraných ekonomů, kteří pro vládu připravují protikrizová opatření.
celý článek
Žádné komentáře:
Okomentovat